Srovnávací reklama je jednou z cest, jak získat zákazníky na přesyceném trhu. Tento druh reklamy povolila EU v roce 1998, u nás se může používat už sedm let. Jde o reklamu, která otevřeně nebo skrytě zmiňuje konkurenčního výrobce nebo zboží či služby konkurence. Měla by spotřebitelům pomoci porovnat produkty a na základě toho se rozhodnout.
Pro srovnávací reklamu platí několik zásad. V první řadě nesmí být klamavá a musí být objektivní. Musí srovnávat jen zboží nebo služby uspokojující stejné potřeby nebo určené stejnému účelu. Srovnání musí být relevantní ve více znacích a nezlehčovat nepravdivými údaji podnik, zboží nebo služby jiného obchodníka. Nesmí vyvolávat nebezpečí záměny na trhu a nabízet zboží nebo služby jako napodobení nebo reprodukci zboží nebo služeb označovaných ochrannou známkou, obchodním jménem nebo firmou. Nesmí vést k nepoctivému těžení z dobré pověsti spjaté s ochrannou známkou soutěžitele, jeho firmou anebo z dobré pověsti spjaté označením původu konkurenčního zboží.
Jakékoliv srovnání odkazující na zvláštní nabídku musí být jasné a jednoznačně uvádět zvláštní cenu a datum zahájení a skončení platnosti nabídky. Tento druh reklamy využívají nejčastěji obchodní řetězce, telekomunikační firmy, bankovní domy nebo výrobci pracích prášků. Často však končí u soudů. Arbitrážní komise Rady pro reklamu zaznamenala již stovky stížností na tento druh reklamy. Firmy by si měly dávat pozor hlavně na to, aby srovnávaly jen podobné produkty a neklamaly spotřebitele.
-kk-